Zúčastněte se internetových voleb, které proběhnou 17.11. - 1.12.

http://www.i-volby.eu

Jan Pecháček

V televizi a novinách často slýcháme věty typu: Koruna opět posiluje. Cena ropy překročila 90 USD za barel. Dolar se prodává za rekordně nízkou cenu. Cena zlata dosáhla historického maxima. Je však důležité si uvědomit, že ve skutečnosti koruna téměř neposiluje, ani ropa se nestává vzácnější, ba ani množství zlata na světě se nezmenšilo, což by odůvodnilo zvýšení jeho ceny. Všechny tyto zprávy, se kterými jsme se v nedávné době setkali, však mají jeden společný jmenovatel. A tím je americký dolar, nebo také $, USD, buck či greenie.

Jak již jste jistě zaznamenali, kurz amerického dolaru vůči české koruně klesá. Co již však možná nevíte je, že dolar klesá prakticky vůči všem světovým měnám – srovnejte euro €, britskou libru (GBP), ruský rubl (RUB), japonský jen (JPY) a kanadský dolar (CAD). Napsal jsem, že koruna téměř neposiluje. Není to tak docela pravda, např. vůči euru a libře koruna dlouhodobě posiluje, zhruba v rozmezí 1,5 – 3 Kč za rok (tedy asi o 5 %). Naproti tomu vzhledem k dolaru koruna posiluje rapidně, asi o 2,50 Kč za rok, což dělá téměř 10 %. To znamená, že koruna sice mírně posiluje, daleko patrněji však dolar ztrácí. Zvláště patrné je to pak z dlouhodobého pohledu: před sedmi lety dolar atakoval hranici 42,– Kč, dnes se dolar ze všech sil snaží udržet alespoň 19,– Kč. To je ztráta cca. 55% hodnoty za 7 let.

A to je hodně. Pokusím se proto rozebrat příčiny tohoto velkolepého pádu světového platidla. Podíváme na vývoj dolaru od počátků (1792) do konce zlatého standardu (1971).

Minulý týden zveřejnily Spojené národy, G7 (skupina 7 finančně nejsilnějších zemí světa), Čína, Francie, Rusko a Brazílie své plány. Opustit rychle americký dolar jako světovou rezervní měnu a nahradit ho jinou měnou.

Břetislav Albert

Na internetu lze nalézt fotku tohoto bilboardu s fiktivním parte bývalého poslance ČSSD Miloše Melčáka. Stálo mu to za to? Být na stará kolena veřejně a nestíhatelně ostouzen a zesměšňován?

Praha, 16.9.2009, 11.00 hodin – Rozbouřená politická scéna, na které dochází každou hodinu ke změnám a obratům, neposkytuje dostatek času na hlubší analýzy příčin těchto podivných jevů. Politické strany angažované v tomto nepřehledném mumraji tu a tam přijdou s nějakým narychlo spíchnutým řešením, které by sice v daný okamžik bylo vhodné, ale při známé české lidové tvořivosti a permanentní snaze obcházet pravidla by stejně jen vyvolávalo nové dimenze zmatku a celkové nepřehlednosti.

Břetislav Albert

Praha, 15.září 2009, 11.00 hod. – Co platilo jako berná mince minulý týden v pátek, neplatí v úterý následující týden. Co se událo za tři dny, že došlo k zásadní změně postoje sociálnědemokrartické partaje? Nebo se jen předseda špatně vyspal a v pochmurném úterním prozření otočil názorové kormidlo strany o 180 stupňů? Ať to bylo tak či onak, bylo to špatně. Obyčejný občan a potencionální volič socialistů, který chce mít své životní jistoty zachovány a nemá v lásce názorovou rozkolísanost je v tuto chvíli zmaten. Sakra, co to tam ve vedení děláte? Jak tomu mám rozumět? Občan-volič, který si již vyleštil polobotky a vybral střízlivou kravatu na říjnové mimořádné volby se s rozhořčením spravedlivě naštval a se skřípěním zubů prohlásil: “Celá tahle šaškárna mě může být ukradená, k volbám ale půjdu a uvidíte jak s vámi, vy názoroví zrádci, zatočím! Můj hlas dostanou komunisti!”

Internetovou výzvu odsuzující názorovou blokádu České televize, zahraniční politiku ČR a praktiky při loňské volbě prezidenta podepsalo během jednoho roku 579 832 občanů.

Výzvu jsem zveřejnil v Britských listech přesně 22.04.2008 a od té doby jsem ji jinak komerčně nepropagoval. Posledního dubna 2009 jsem sečetl hlasy. Množství podpisů odpovídá asi 6.74% všech právoplatných voličů, tedy více, než počet hlasů, který vynesl KDU-ČSL nebo Stranu Zelených až do parlamentu.

Zpráva uveřejněná tuto neděli uvádí, že 2 z 5 obyvatel Kalifornie v produktivním věku jsou bez práce. Stát Kalifornie je tradičně jedním z nejproduktivnějších v celých USA. Pochází odtud skoro polovina hrubého domácího produktu USA. Od letošního jara je to současně jeden z nejvíce zadlužených a bankrotem ohrožených států USA.

Podle neoficiálních zpráv se poslanec Melčák skrývá na blíže neurčeném místě. Po ochrance vzkázal, že důvodem je strach z pomsty velkých stran, které už do volební kampaně stihly investovat stovky miliónů korun. Bližší podrobnosti neuvedl, ani to, jestli mu někdo vyhrožoval.

Dobrý den,

Dovolte mi komentovat Vaši stížnost Ústavnímu soudu.
Nejsou mi jasné někeré Vaše formulace.

Tvrdíte, že předčasné volby porušují Vaše právo být zvolen.
Domnívám se, že tomu tak není. Nikdo Vám nebrání znovu kandidovat a být zvolen.
Poslanci jsou sice voleni na celé období ale to neznamená, že by délka jejich mandátu byla garantována nějakým právem.
Naopak, v Ústavě existuje několik možností předčasného rozpuštění Sněmovny; mandát poslanců tím prostě končí.
Z ničeho neplyne, že poslanec musí své volební období odsloužit.

Tato stížnost by byla oprávněná, pokud by k rozpuštění Sněmovny došlo nějakým protiprávním zásahem. V tomto případě ale Sněmovna sama většinou rozhodla o svém vlastním rozpuštění k určitíému datu. Pokud toto hlasování proběhlo dle všech platných regulí, není důvod toto hlasování zpochybňovat.

Na svých právech nebudou kráceni ani občané, protože zvolené řešení jim vlastně umožňuje svobodně volit do Sněmovny.

Domnívám se, že celým jádrem problému je následující otázka:
Byl jsem zvolen na čtyři roky, mám právo na náhradu za období, které jsem ne z vlastní viny neodsloužil?
Na tuto otázku v Ústavě odpověď není, proto se domnívám se, že NE.
V každém případě není nutno napadat zákon samotný, ten je nepochybně regulérní.
Je to otázka na znalce Ústavy: Má poslanec v takovém případě právo na náhradu?

Pro mne je takové jednání jen signálem nevolit stávající politické strany, které za dvacet let demokracie byly schopny zplodit náhubkový zákon, nebyly však schopné vytvořit jasná pravidla hry pro vyhlášení předčasných parlamentních voleb v případě nedůvěry vládě.

Místo toho budu volit některou z nových stran, které nabízí spoluúčast nás občanů na správě věcí veřejných.
Také plně morálně souhlasím s výzvou k pohotovosti ke generální stávce, která se během těch pár hodin objevila.

Chtěl bych Vám poděkovat za to, že jste mi otevřel oči.

Váš bývalý poddaný

Na zadaný email Vám doručíme zprávu, ve které prosím klikněte na odkaz v ní umístěný. Až poté bude Váš dopis odeslán. Tato procedura je nutná k tomu, aby někdo nemohl zneužít Váš email.

Vaše jméno
Váš E-mail

Dobrý den,

Jako řádně platící daňový poplatník a koncesionář bych chtěl touto cestou požádat Českou televizi, zda by alespoň po dobu předvolební kampaně nedovolila všem kandidujícím stranám a hnutím stejný přistup na veřenoprávní obrazovky.

Otřesné bylo chování ČT z minulých parlamentních voleb, kdy byl čtyřem nebo pěti vybraným stranám poskytnut téměř neomezený prostor pro prezentaci jejich volební politiky - včetně zpravodajských pořadů a pořadu Otázky Václava Moravce - a ostatním kandidujícím stranám byl přidělen jakýsi podivný pořad krátce před půlnocí, kde se navzájem překřikovalo asi 15 lidí a nebyla slyšet snad jediná souvislá věta.

Jak je možné, že ani dvacet let po revoluci nemají politické strany stejná práva alespoň na území veřejnoprávní televize?

Vždyť Ústava ČR hovoří jasně: Politické strany a hnutí jsou odděleny od státu, mají stejná práva a právo vyjadřovat svůj názor nesmí být omezováno na základě politického smýšlení. Jediný případ, kdy je taková cenzura přípustná je případ, kdy by byla propagována (rasová) nesnášenlivot, nebo akt, který je v rozporu s právním řádem ČR. A ČT sama má ve svém ustavujícím dokumentu, zákonu o České televizi článek o pluralitě názorů.

Skutečnostje ale taková, že ve zmiňovaných Otázkách Václava Moravce se zástupce některé 'alternativní' politické strany neobjevil už hezky dlouho.

Mám řešení: Do voleb zrušit každodenní pořady stále dokola propagující EU a namísto nich vložit pořad, kde vždy jedna ze stran představuje a obhajuje svůj volební program.

Vyzývám Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby přikázala všem základním TV stanicím poskytovat prostor i ostatním kandidujícím stranám. A odebrala vysílací licenci těm televizním stanicím, které dají během předvolební kampaně prostor pro prezentaci některé z parlamentních stran a nenasadí jako protidiskutujícího některou z mimoparlamentnich stran. Zákon o televizním vysílání to umožňuje.
RRTV má právo odebrat vysílaci licenci v případě, že 3x písemně upozorní na problém a televizní stanice přesto nezjedná nápravu.

S odvoláním na Ústavou a zákonem garantované právo občana na informace si přeji být touto cestou informován o opatřeních, která mi umožní být informován o volebních programech všech kandidujících stran.

Na zadaný email Vám doručíme zprávu, ve které prosím klikněte na odkaz v ní umístěný. Až poté bude Váš dopis odeslán. Tato procedura je nutná k tomu, aby někdo nemohl zneužít Váš email.

Vaše jméno
Váš E-mail

Vydáno 02. 08. 2009

Před 20 lety se schylovalo ke konci vlády komunistů nad naší zemí a o tuto změnu jsme aktivně usilovali. Za 20 let mnozí z nás svým umem, pílí a inteligencí dosáhli profesních úspěchů a blahobytu, o kterém se nám za komunismu ani nesnilo.
Budování soukromého úspěchu jsme vykoupili tím, že jsme až příliš ochotně odevzdali osud věci veřejných do chtivých a chamtivých rukou. Skandály dnešních politiků sledujeme se stejným znechucením jako někdejší tupost těch komunistických. Napříč zemí se rozrostl bezprecedentní systém korupce na komunální, krajské i centrální úrovni. Vstupenkou na lukrativní posty polostátních podniků a organizací s miliardovými rozpočty je legitimace nebo spřízněnost s velkou politickou stranou.
Nepozastavujeme se nad tím, že v zemi, kde je pracovní síla 3x levnější než v západní Evropě, je kilometr dálnice 2x dražší.
Nepozastavujeme se nad tím, že narozeniny primátora či státního úředníka rozhodujícího o miliardách, stojí jeho “oficiální“ roční plat.
Nepozastavujeme se nad tím, že miliardové veřejné zakázky získá ministrova firma s momentálně neznámým vlastníkem - akciemi na doručitele.
Nepozastavujeme se nad tím, že bývalý premiér vydělal desítky milionů na obchodě s akciemi od podnikatele, kterému předtím zajistil miliardovou dotaci.
Nepozastavujeme se nad tím, že výroba tramvajenky s čipem stojí v Praze 10x více než v Londýně nebo v Paříži.
Vleklá vyšetřování, když k nim vůbec dojde, končí tím, že obvinění se neprokázala. Pokud magistrátní úředníci uvíznou v síti policie, tak jedině té švýcarské nikoli české.

Anonymně, z internetu na motivy K. J. Erbena

Finančnice

U záložny lidé stáli,
z plna hrdla křičeli.
Kde jsou naše prachy, králi,
kam úspory zmizely?

Královy jim ruce kynou -
mlčte, dám vám svobodu!
Lid však kleje: piješ víno,
nás posíláš pro vodu!!!

Proč vlastně máme nepřímou, zastupitelskou demokracii? Důvody jsou technické. V době, kdy současný model fungování společnosti vznikal, nebylo možné v rozumné době sesbírat hlasy od několika miliónů obyvatel. Proto si obyvatelé zvolili své zástupce, kteří zastupoval jejich zájmy. Voliči nad těmito zástupci, poslanci a senátory postupně ztráceli kontrolu. A naopak, volení zástupci začali rozhodovat sami o sobě. Odhlasovali si právní nedotknutelnost, jsou doživotně nepostižitelní za činy, které spáchají během svého funkčního období. Prohlásili sami sebe za něco více, než jsou lidé kteří je zvolili. To jim ale nestačí. Neustále si zvyšují své vlastní platy a svou vlastní životní úroveň. A jejich voliči postupně ztrácejí možnost rozhodovat. Současná demokracie je omezená na právo vhodit jednou za 4 roky do urny obálku s hlasovacím lístkem. Tím naše pravomoci prakticky končí.

Šest států USA má problémy se sestavováním veřejného rozpočtu. Jde o státy Kalifornie, New York, Florida, Massachusetts, Arizona a Nevada. Tedy o státy, které dohromady tvoří více jak polovinu amerického domácího produktu. Důvod je jednoduchý - nejsou peníze.
Dle mého přítele, s kterým si dopisuju a který žije na Floridě je situace opravdu vážná. Dokonce už začínají omezovat dodávky léků do některých menších nemocnic, hlavně na venkově. Procento silnic v havarijním stavu se během posledního roku zdvojnásobilo.

Zdá se, že ekonomická situace v USA se přiostřuje. Zdá se, že Ameriku čeká stejný osud, jako druhou ze supervelmocí, Sovětský svaz. Ten také v roce 1991 "padl" ekonomickým vyčerpáním a de facto vyhlásil státní bankrot. Úvahy o státním bankrotu se začínají objevovat i u erudovaných amerických ekonomů. Někteří z nich předpovídají úplný bankrot USA v období mezi závěrem roku 2009 a polovinou roku 2010. Necháme se překvapit.

O příčinách této krize si můžete přečíst ve článku Krize? Jaká krize?.,

Doplnění 11.7.2009: Neuplynul ani měsíc a amerických států, které mají problémy s veřejným rozpočtem je už 10.

Jedinou nadějí čerstvého a svěžího větru do zatuchlé české kotliny je nyní strana TOP 09. Již její název Totálně Odvaření Panáci 09 budí velké naděje téměř 40% občanů. A což teprve až strana zveřejní svůj volební program:

• Umístění vojenské základny USA s radarem a balistickými raketami na našem území.
• Zvýšení poplatků u lékaře kvůli krizi ze 30,-Kč na necelých 99,-Kč bez DPH.
• Snížení daní podnikatelům na 10% a zavedení 10 letých daňových prázdnin.
• Prohlášení Schwarzenberga kvůli zázraku očištění Mistra Jana Čunka za svatého.
• Navržení Jana Ámose Bakaly na prezidenta ČR.
• Navržení Parkanové na čestný titul Zlatý slavík EU.
• Nákup nových vysokorychlostních padáků od izraelské firmy SESHUP.
• Výměna celé letky stíhaček JAS-39 Gripen za skupinu jemenských cvičených bojových velbloudů.
• Vyřazení poruchových transportérů Pandur z armády a nákup unikátních 30 000 kusů vojenských kol z kosmické slitiny od švédské firmy Saab AB.
• Nákup 25 říčních jaderných ponorek k střežení strategické vltavské kaskády.
• Zákaz ČSSD jako strany která trvale škodí českému lidu.

Všechny tyto body volebního programu Totálně Odvařených Panáků 09 se stanou pro stranu závaznými vhozením vašeho hlasovacího lístku do volební urny.

(z Netu)

O současné ekonomické krizi kolují v tisku hotové romány. Bohužel, ve většině z nich se autoři dopouštějí jedné zásadní nepřesnosti: Srovnávají současnou ekonomickou situaci s Velkou hospodářskou krizí z roku 1929.
Současná krize je ale něco naprosto jiného. Vlastně bychom neměli vůbec říkat krize. Není to vůbec ekonomická krize 'jako ta v roce 1929'. Je to počátek konce fungování amerického principu ekonomiky. Tak, jako se před 20. lety sesypal komunistický socializmus jako domeček z karet, tak se dnes hroutí americká ekonomika. K pochopení toho, proč k tomuto kolapsu došlo vůbec nepotřebujete ekonomickou školu. Spíše se hodí zdravý český selský rozum.

Před projevem prezidenta České republiky v Evropském Parlamentu 19.2.2009 pořádala Česká televize při pořadu Události, komentáře anketu s následující otázkou:

Anketa však nedopadala podle přání svých autorů, a tak se jí Česká Televize rozhodla cenzurovat – odstranit z webu. Anketa zmizela, výsledky už nebyly nikde dále zmíněny.
Web má však svoji paměť, svojë archívy a ty jsou naštěstí mimo dosah českých zločinců na svobodě názoru a projevu. Zde je uvedená stránka, jak si ji pamatoval archív Google uvedeného dne 19.2. A tady je stejná stánka dnes na webu ČT.

Na otázku, zda 20 let po sametové revoluci žijeme v demokratické společnosti nebo v totalitě si už musíte odpovědět sami.

Udělejme si před volbami čistou hlavu a nevolme znovu ty, kdo už jednou zradili naše zájmy

Poslanecká sněmovna